ČT 2.11.,16:00–17:30, Modrý sál

uStopia. Režie: Denisa Parobeková, 2021, VŠMU, 30 min.

Tři slovenští migranti v USA. Různé sny, různé důvody odchodu, různé zkušenosti, ale jedno mají společné – žijí nelegálně ve své vysněné zemi. Dokumentární esej uStopia vypráví příběhy, které nejsou příliš známé, ale lze je směle nazvat novodobou historií migrace za americkým snem. Jaké jsou vztahy mezi migranty a rodinou či prostorem, který migrant opouští? Jsou to už opravdu dva oddělené světy, slepené dohromady jen na dobu jednoho online doteku?

Denisa Parobeková (*1996)

Slovenská dokumentaristka je absolventkou Ateliéru dokumentární tvorby na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Během studia natočila několik krátkých filmů a spolupracovala na různých filmových a rozhlasových projektech a výstavách. Ve svých předchozích filmech Vykoupení (2019) a Bazén pro neplavce (2018) si pohrává se symbolikou různých hranic, propojuje historii se současností a využívá vizuální metafory k zobrazení vnitřních pocitů jako autorského podpisu. Kromě režie se věnuje především hudbě a literární tvorbě.

Poslední ať zhasne, režie: Kateřina Hejnarová, JAMU 2019, 11 min.

Autorský poetický experiment. Velmi osobní výpověď, inspirovaná osudy autorčiny rodiny: „Ještě naposledy přicházím do domu, který naší rodině už brzo přestane patřit. Je potřeba zavřít vodu, porozhlédnout se, vše zkontrolovat. Zahladit stopy. Co zůstalo bez vysvětlení, dokonce bez omluvy, co je potřeba utajit před novým majitelem. Nánosy, usazeniny, torza starých vzpomínek a zmizelých světů. Paměť místa. Křehké obrazy pohraniční jesenické krajiny, plynoucí kdesi v jiném čase, ještě předtím, než se skrze ni převalily bouřlivé vlny dějin 20. století.“

Kateřina Hejnarová (*1997)

Vystudovala Rozhlasovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na JAMU (2022). Věnuje se tvorbě rozhlasových her a pořadů, stejně jako krátkometrážních autorských filmů. Spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který připravuje kulturní reportáže a krátká literární pásma. Její snímky Odborný posudek kvality ptačího zpěvu (2018) a Poslední ať zhasne (2019) byly uvedeny na přehlídce Dark Room Film Festival v brněnském Kině Art. V roce 2022 napsala pro Český rozhlas dramatickou minisérii Kamenné krajiny, v současnosti vedle rozhlasové tvorby pracuje jako dokumentaristka pro Paměť národa a je doktorandkou na JAMU.

Ľudia, ktorí nevedia kričať, režie: Anna Žembová, VŠMU, 2021, 28 min.

Dokumentární film o první dámě slovenského malířství Ester Martinčekové-Šimerové a jejím manželovi, uměleckém fotografovi Martinu Martinčekovi, vychází z osobní korespondence s malířčinou matkou. Dopisy, psané z Liptova do Bratislavy v 50. letech 20. století, jsou nejupřímnější zpovědí o životě dvou umělců, jejichž nelehké osudy by byly příliš i pro několik generací. Dokument vznikl na VŠMU jako magisterský film v koprodukci s RTVS. Na pozadí dějin 20. století film ukazuje život manželů, kteří našli štěstí v absolutním neštěstí. Znovu objevuje místa v hornaté krajině Liptova a nechává ožít příběh lidí, kteří byli téměř zapomenuti.

Anna Žembová (*1995) 

Vystudovala malbu na Škole uměleckého průmyslu v Ružomberku a v roce 2021 absolvovala režii dokumentárního filmu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Prostředí Tater, odkud pochází (narodila se v Liptovském Mikuláši), se promítlo i do témat jejích filmů během studia. Film o letecké záchranné službě v Tatrách Na život a na smrt byl uveden na několika mezinárodních festivalech a také v televizi.

Otisky minulosti – Dopisy Heliodora Píky, režie Michael Klemm, Slezská univerzita Opava 2020, 4:24 min.

Film ze série věnující se zajímavým předmětům ze sbírek Slezského zemského muzea. Za každým z nich se skrývá osobní příběh, který se vztahuje ke konkrétní historické události či době. Tento díl je věnován posledním dopisům generála Heliodora Píky, který se stal jednou z prvních obětí politických procesů v komunistickém Československu.

Michael Klemm (*1995)

Student oboru Audiovizuální tvorba na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Od počátku studia se profiluje zejména jako scenárista a režisér. Jeho bakalářský film Absolutní shoda (2023) se stal nejlepším krátkým sci-fi film na Emerging Talent Film Festivalu 2023 v Londýně, v témže roce zvítězil v kategorii Studentský film na Českých vizích a získal čestné uznání na Student World Impact Film Festivalu.

Ostrava v důchodu, režie Radek Barták, Slezská univerzita Opava 2022, 14:16 min.

Film zachycuje unikátní fotografický časosběrný projekt Ondřeje Durczaka, který mapuje mizející tvář industriální Ostravy 20. století. Paměť místa a portrét fotografa.

Radek Barták (*1999)

Vystudoval střední uměleckou školu se zaměřením na multimédia a bakalářské studium oboru Audiovizuální tvorba na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Nyní prvním rokem studuje střihovou skladbu na FAMU. Ač ho zajímá mnoho různých disciplín, primárně se profiluje jako střihač. Během studií sestříhal několik studentských dokumentů a taky kupříkladu krátký hraný film Parazit (2021, režie: Jaroslav Vůjtek), který v roce 2022 uspěl na několika českých festivalech studentských filmů.